"Nakup a drž, ty osle"
Nakup a drž, anglicky Buy-and-Hold: Je to pravidlo, které najdete snad v každé základní příručce o investování. Přesto jej málokdo následuje: Nejjednodušší způsob, jak uspět na akciové burze, je nakoupit a držet akciový index. Nemusíte vytvářet portfolia ani přemýšlet, do kterých akcií investovat. Stačí koupit index ve formě ETF a držet jej. Za posledních 100 let se na akciovém trhu projevuje dlouhodobá tendence k průměrnému ročnímu výnosu 9,8 % (bez zohlednění inflace) (Composite Index, předchůdce S&P 500). V letech 2010 až 2020 se individuálním portfoliím jen těžko dařilo překonávat přední americké indexy. Toto desetiletí ale může být jiné. Pro investora s 10 letým investičním horizontem je správné načasování nákupu naprosto zásadní.
Nejlepší načasování vstupu je ihned po poklesu. Můžete si stanovit několik základních pravidel – například pokud trh v krátké době klesne o více než 5 % a neexistuje žádný zásadní fundamentální důvod pro medvědí trh, můžete nakupovat. Fundamentálními důvody máme na mysli například problematický hypoteční trh v roce 2008 před krizí nebo počátky pandemie Covid 19 v roce 2020. Pokud nějaká zásadní událost ovlivní trh na delší dobu, je to ta nejlepší investiční příležitost. Situace, v které se nyní nacházíme, se taky může zdát jako velmi atraktivní z hlediska potenciálu. Věc je ale jistě velmi komplexní. Nejlepší doba pro dlouhodobé investice je, když na trhu panuje naprosté zoufalství. V takové situaci ještě zajisté nejsme. Tento přístup v sobě ale také nese riziko. Nevíte, zda po výrazném propadu trh dále neklesne o dalších 15 nebo 30 %. A nechcete, aby vaše investice ihned šla do ztráty. Jednou z odpovědí je průměrování nákladů.
Načasování výstupu závisí na vašem cíli. Předpokládejme, že využíváte aktuální zpravodajství nebo nové hospodářské informace. V takovém případě byste měli mít nastaven ziskový cíl a časový horizont investice, a také výstupní strategii, pokud se situace nebude vyvíjet podle očekávání. Příkladem výstupního signálu je první panický výprodej v době, kdy se Covid-19 začal rychle šířit v Evropě, a všichni už jsme věděli, co se stalo v Číně. První rychlý výprodej nastal 24. února v noci, kdy došlo k propadu mezi obchodními seancemi. S&P 500 přitom ztratil jen 5 % ze svého maxima. Když později akcie klesly o dalších 5 %, bylo již jasné, že svět směřuje k lockdownům.
Obvykle, když investujete do růstu a ochrany svého kapitálu, reagujete až na extrémní situace, jako je krize, protože jen ta má potenciál vymazat váš po léta budovaný kapitál. Pokud se objeví korekce, většinou je využijete k navýšení své investice.
Průměrování nákladů aneb. Nikdo nemá křišťálovou kouli. A Ty už vůbec ne.
Myšlenka je jednoduchá – představte si, že čekáte na významný hospodářský údaj nebo událost a jste připraveni investovat 100 000 USD. Namísto toho, abyste investovali vše najednou, rozložíte svou investici do 3 až 10 nákupů prováděných jednou týdně nebo měsíčně, v závislosti na povaze a trvání daného údaje či události. Konečná kupní cena bude zprůměrovaná v čase. V některých případech se vám možná podařilo zachytit cenové dno, v jiných ne. Velké propady akcií, jako byla bublina dot-com a finanční krize v roce 2008, jsou skvělým příkladem průměrování nákladů. Krach na burze v roce 2020 a následné zotavení byly tak rychlé, že nebylo možné provést více nákupů při nízkých cenách s dostatečným časovým odstupem.
Pro začátek si stačí stanovit několik základních pravidel, například počkat, až se trh propadne o 30-40 %. Jakmile dojde k určitému oživení, můžete začít s průměrováním nákladů (v té chvíli nevíte, zda budou ceny dále klesat).
Taková byla naše taktika pro krach v roce 2020 pro naše osobní portfolia, ale jak víme, oživení nastalo extrémně rychle, takže všechny další nákupy byly dražší než ten první. Akciový trh je dynamický a nikdy nevíme, kdy dojde k výrazné změně trendu. Kdykoli se může stát, že po výrazném propadu bude trh klesat ještě několik následujících let. V historii nalezneme mnoho příkladů. Podívejte se na historický graf indexu S&P 500. Pokud se bavíme o horizontu 100 let, proběhly desítky krizí nebo tržních korekcí.
Příklad průměrování nákladů
Vezměme příklad průměrování nákladů během finanční krize v roce 2008. Jedná se pouze o ilustrativní situaci. Při analýze se nemůžeme vyhnout určité předpojatosti. Řekněme, že budeme investovat do ETF NASDAQ 100, QQQ. Nikdo nemohl vědět, kdy výprodej skutečně skončil, proto považujme 40% pokles a následné odražení ode dna za výchozí bod pro některé investory. Od tohoto data budeme uvažovat náhodné investory, kteří začnou nakupovat náhodně v rozmezí 2 týdnů od sebe. Každý investor provede 10 po sobě jdoucích nákupů v náhodných intervalech v rozmezí 1-3 týdny. První investoři, ti nejvíce agresivní, začali nakupovat v listopadu 2008 a ti nejopatrnější začali nakupovat koncem března 2009, kdy byl opět potvrzen růst Nasdaq 100.
Celková průměrná cena od listopadu 2008 do června 2009 se pohybovala kolem hodnoty 31. Agresivní investoři vyhledávající riziko získali nejlepší průměrné ceny – na hodnotě kolem 29. To představuje o 7 % lepší vstupní cenu, ale stále o 11 % horší cenu než bylo cenové dno na hodnotě 26. Jak jsme již řekli, trefit nejnižší cenu je téměř nemožné. Tento příklad je velmi hypotetický, protože v situaci naprostého zoufalství v prvním čtvrtletí roku 2009 je sporné, zda byste vstoupili na trh. To byl příklad NASDAQ 100, a pokud se podíváme na graf S&P 500, vidíme, že během března 2009 panoval na trzích strach, a že dno bylo ještě na míle daleko!
Zeptejte se sami sebe, zda byste v únoru a březnu 2009 opravdu nakupovali? Velmi rychle se tvořila nová a nová dna. První investoři vyhledávající riziko by získali cenu 87, a téměř totožnou cenu by získali poslední investoři nakupující během dubna a května 2009. Nejlevněji by nakoupili investoři, kteří vstoupili na trh v lednu a únoru 2009, kdy se cena pohybovala kolem 80. Průměrná cena za celé období činila zhruba 84.
Nabízí se legitimní otázka, zda výše uvedený rozbor není příliš optimistický. Vzhledem k zoufalství, které na trzích na začátku roku 2009 panovalo, je možné, že většina agresivních investorů by nakupovala až v květnu 2009. Investoři nakupující na konci roku 2008 by zprůměrovali vstupní cenu na 87 USD. Před dosažením růstu portfolia by tak nejprve ještě zaznamenali pokles o dalších 20 %. I tak získali z dlouhodobého hlediska vynikající vstupní cenu.
Podívejme se na zajímavou metodiku, kterou někteří profesionálové používají k získání lepší ceny.
Hledání tržního dna: Poměr Put/Call: Že nesleduješ? Pak bys měl...
Poměr put/call představuje typ tržního sentimentu využívaný profesionálními investory a hedge fondy. Počítá se z objemů pozic na opčním trhu. Opce funguje jako pojištění - kupní (call) opce je smlouva, na jejímž základě můžete koupit aktivum za předem stanovenou cenu (strike) v dohodnutém čase nebo při vypršení platnosti opce. Prodejní (put) opce je smlouva, která vám umožňuje prodat aktivum za stanovenou cenu během určitého období nebo při vypršení platnosti opce. Pomocí opcí můžete zajistit své portfolio, provádět spekulace nebo také obchodovat volatilitu aktiv. Díky komplexnímu oceňování opčních kontraktů nejsou ceny opcí ovlivňovány pouze cenou podkladového aktiva, ale také jeho volatilitou, dobou do expirace opcí a úrokovými sazbami. Volatilita může ovlivnit cenu opce výrazněji než cena podkladového aktiva.
Vzhledem k tomu, že opce vyprší v budoucnosti, je jejich cena ovlivněna též očekávanou, tzv. implikovanou volatilitou, která je popsána v akciových ukazatelích. Jednoduchou analýzou objemů prodejních a kupních opcí získáte širší pohled na trh a převládající sentiment. V bouřlivějších dobách mají investoři tendenci nakupovat více put opcí, aby zajistili své dlouhé pozice pro případ výrazného poklesu cen. Když je poměr put/call vyšší než jedna, nakupuje se více prodejních opcí, což indikuje obavy investorů. Naopak, když je poměr nižší než jedna, je nakoupeno mnohem více kupních opcí. Analýza vrcholu tohoto poměru může napovědět, zda se nacházíme na vrcholu nebo na dně ceny aktiva.
Graf ukazuje cenu ETF indexu S&P 500 (SPY), hodnoty ceny jsou uvedeny na levé ose. Šedá a červená křivka představují poměr put/call, hodnoty poměru jsou uvedeny na pravé ose. Používáme denní data veřejně dostupná na webových stránkách CBOE, pro vyhlazení křivky poměru používáme pětidenní klouzavý průměr. Denní změny poměru jsou příliš extrémní. Používáme objem všech opčních kontraktů na trhu (nejen indexových opcí). Index S&P 500 je nejreprezentativnějším indexem amerického trhu. Skládá se z nejobchodovanějších titulů vážených podle tržní kapitalizace. Akcie společností v indexu mají také vyšší objem obchodů na opčním trhu, takže srovnání je relevantní a reprezentativní. Při vyšších hodnotách poměru put/call vidíme na SPY větší propady a vrcholy poměru odpovídají dnům SPY. Lze tedy hovořit o prediktivní hodnotě?
Jednoduše analyzujeme výnosy indexu při vyšších a nižších poměrech put/call reprezentovaných pětidenním klouzavým průměrem. Vyšší hodnoty jsou vyšší než 90. percentil posledních 100 obchodních dnů a nižší hodnoty jsou nižší než 10. percentil. Normální hodnoty se pohybují mezi percentily. V tabulce jsou porovnány výnosy po zjištění hodnoty poměru put/call. Porovnáváme také výnosy vypočtené s třídenním a desetidenním zpožděním po pozorování extrémních hodnot put/call, neboť vždy potřebujeme nějaký čas po dosažení vrcholu nebo dna, abychom si uvědomili, že nějaký vrchol či dno vůbec nastalo. Vrcholy put/call mohou tedy ukazovat dna a vrcholy ceny aktiva. V této studii používáme denní data od ledna 1995 do srpna 2022.
Můžete vidět, že výnosy po pozorování vysokých hodnot put/call jsou výrazně vyšší než ostatní hodnoty v tabulce. Tříměsíční výnosy jsou po extrémně vysokém poměru put/call vyšší než 3 %, zatímco při normálním poměru se pohybují kolem 2 % a při nižším poměru jen kolem 1 %. Všechny hodnoty byly testovány oproti normálním hodnotám a výnosy po extrémně vysokém poměru jsou výrazně vyšší než při normálních poměrech. Stejně tak výnosy po extrémně nízkých poměrech jsou výrazně nižší než normální hodnoty. To je zajímavé zjištění, které dokazuje, že poměr put/call má prediktivní hodnotu. Čím delší historie, tím větší rozdíl pozorujeme.
Tyto extrémní hodnoty mohou naznačovat, kdy vstoupit do pozice (vysoký poměr), nebo naopak kdy do dlouhodobé pozice nevstupovat (nízký poměr). Podívejme se znovu důkladněji na krizi z roku 2008 a výprodej při pandemii Covid-19 a určeme si vrcholy poměru put a call opcí jako vstupní body. Pro identifikaci vrcholů musíme počkat na jejich potvrzení, což může trvat i několik dní. Nemůžeme investovat ihned při pozorování potenciálního vrcholu, ale až několik dní poté (buďme striktní a stanovme si zpoždění 15 dní). Investujeme pouze, je-li poměr vyšší než 1.
Následující dva grafy znázorňují ceny SPY s poměrem put/call a jeho klouzavým průměrem. Červený obrácený trojúhelník je vrchol potvrzený během +- 15 dnů a malý zelený trojúhelník je cena SPY, když došlo k vrcholu poměru. Velké limetkové trojúhelníky znázorňují okamžiky 15 dní po pozorování vrcholu v případech, kdy hodnota klouzavého průměru byla vyšší než jedna.
Poměr put/call s nákupními příležitostmi během finanční krize v roce 2008
Závěr
Jak můžete vidět, analýza poměru put/call vám může pomoci při rozhodování. Problémem krizí, jako byla ta v roce 2008, je, že došlo k několika vrcholům. V době jednoho vrcholu jsme nevěděli, kolik dalších vrcholů v následujících měsících nastane, takže investice nemohla být rozložena rovnoměrně jako u průměrování nákladů. V roce 2020 (další graf) nastalo skutečné dno více než týden po vrcholu poměru. 15 dní po vrcholu poměru byla dostatečná doba na to, aby bylo možné identifikovat lokální dno SPY a vrchol poměru. Nákup v prvních dnech dubna 2020 se tak jevil jako perfektní investice. Samozřejmě, pokud by nedošlo k obrovským fiskálním a měnovým stimulům, můžeme se jen dohadovat, jak nízko by ceny mohly klesnout.
Poměr put/call s nákupními příležitostmi během výprodeje během pandemie Covid-19
Comments